Vyznání
Upřímně nemohu se držet přísného tréninkového programu. Snažil jsem se mnohokrát, ale nikdy jsem nevydržel déle než tři možná čtyři týdny.
Já osobně potřebuji experimentovat a "hrát si" s různými tréninkovými metodami, abych udržel motivaci. A i když se řídím poměrně přísným plánem, musím vědět, že budu moci změnit věci, pokud chci nebo potřebuji.
Ale nevidím to tak, že bych stále měnil způsob, jakým trénuji bez rytmu nebo důvodu. Mám cíl a držím se obecného typu tréninku a specifického přístupu, ale musím do toho dát sám sebe.
Jsi programátor nebo řešitel problémů?
Programátor
Tento cvičenec bude dobře reagovat na přísný, předem naplánovaný trénink. Ve skutečnosti bude stoupat jeho motivace, když hovoří o svém "programování". (Já na druhé straně nenávidím toto slovo a křiví mě úsměv). Jeho motivací je předem dobře vědět, co má kdy dělat.
Znát závaží, které musí překonat, zvednout, aby se zlepšil, aby dosáhl předepsaných čísel. A pokaždé, když to dokáže, jeho motivace roste. Celý tréninkový plán mu dává pocit klidu, bezpečí. Toto samo o sobě může být motivující.
Řešitel problémů
Tento cvičenec se bude cítit uvězněný při použití takového přísného přístupu a bude chtít být schopen řešit konkrétní záležitost, se kterou bojuje.
Řešitel problémů dlouhodobě neprogramuje. Jistě, má dlouhodobý cíl, ale vidí proces tréninku jako řadu problémů, které je potřeba řešit, aby bylo dosaženo cíle.
Rád přemýšlí o každém tréninku, aby zjistil, co potřebuje zlepšit. Nic ho nemotivuje víc než modifikace jeho tréninku, aby lépe řešil konkrétní věc, kterou "objevil".
Je naštvaný nebo aspoň demotivovaný, když uvízne v pevném plánu, kde nemůže věnovat své úsilí k tomu, aby opravil něco, co není v pořádku. Je to ještě horší tehdy, pokud ví, že v příštích několik měsících bude muset dělat plánovanou práci a nic jiného.
To se může nakonec psychologicky zhoršovat a zabíjí to jeho motivaci.
Takže, kdo jsi Ty?
Já jsem druhý typ, řešitel problémů.
Po 3 - 4 týdnech trvání plánu se začínají projevovat známky mentálního rozpadu. Pokud mám možnost dělat některé věci podle sebe, pak zůstávám motivován a funguji lépe. Rád se učím, jak je tělo ovlivňováno tréninkem, jakou metodou toho dosahuji, procvičuji nové techniky, zdokonaluji provedení cviků atd.
Tréninkoví "veteráni", ti, pro něž jsou zkušenosti stejně důležité jako skutečné výsledky, které získají, musí být schopni hrát si s jejich tréninkovým plánem, aby zůstali motivovaní z dlouhodobého hlediska. Pokud je přimějete se řídit přísným plánem, ztratí svoji motivaci k tréninku, i když dosahují skvělých výsledků.
Ti, kterým se daří na přísném tréninkovém plánu, chtějí "to dělat" aby o tom nemuseli přemýšlet. Pro ně není trénink o porozumění, učení nebo experimentování. Je to o tvrdé práci a zase jen tvrdé práci. Pokud je dáte do programu, kde si mohou vybrat, analyzovat a přizpůsobit, vyvedete je z jejich komfortní zóny a ztratí motivaci.
Kdo je lepší?
Nikdo! Obě skupiny mohou dosáhnou skvělých výsledků. Je dobré vědět, který z nich jste. A pokud jste trenér, musíte zjistit, do které kategorie spadají Vaši svěřenci. Elitní sportovci i trenéři, pocházejí s obou stran plotu. Je to jen věc, jak znát svůj typ a dělat volby, které Vám umožní zůstat motivováni. Buďte k sobě upřímní, s Vaším "typem".
Nejdůležitější věc
Motivace je první, druhá i třetí nejdůležitější věc, kterou potřebujete k dosažení výsledků. Ztraťte ji a dlouhodobě nebudete mít optimální výsledky. Cokoliv, co Vás motivuje k tréninku, to, že se zvednete a jdete trénovat, Vám poskytne úžasné výsledky. Pro některé to může být program jejich oblíbené celebrity, pro ostatní plán jejich trenéra atd.
Bez ohledu na to, co Vás motivuje, najděte to (cokoliv, co Vás vede k tvrdému trénování) a nenechte ostatní, aby Vás odradily od toho, jak chcete trénovat.
Pavel